O FILMU

Prolog
O filmu Wiedźmin (Zaklínač) se psalo sa oficiálním webu dlouho před uvedením. Přestože jej polští sousedi viděli již koncem roku 2001, k nám se vůbec nedistribuuje! Nechápu proč, když je u nás Zaklínač také tak populární. Recenzi, ci spíše popis filmu najdete na FantasyPlanet. Snímek se promítal na jaře 2002 v nějakém pražském klubu. To jsem prošvihl. Nyní, na podzim 2002, se hraje někde v Brně. Ani my ostatní nemusíme zoufat, film se totiž objevil na webu a je (zatím) ke stažení. A nejen film, ale i film o filmu, titulky a prima soundtrack včetně obálky cedesa. Sice jen VHS kvalita, ale aspoň něco (nevylučuji, že někde leží i v DVD kvalitě, ale nevím kde).
Poznámka: Pan Jan Lajka mi dal vědět, že mnou odkazované titulky (tyhle) nejsou synchronizované (já už si to nepamatuji, přestože jsem je použil, myslím, že jsem měl menší problémy spíše se zvukem). Správné titulky jsou prý tyto. Stáhněte si je a přejmenujte koncovku na SUB. Díky za upozornění.

Pokus o recenzi
Filmaři stáli před těžkým úkolem vytvořit film pro fanoušky Zaklínače I nové diváky, kteří jej neznají. Málokterý film se fanouškům zavděčí, z velkých projektů se to podařilo jen Peterovi Jacksonovi s Pánem prstenů a to ale parádně. Fanoušci mu mají těžko co vytknout a na film chodí I milióny lidí, kteří Tolkiena nikdy nečetli. Ale zpět k Zaklínači. Film se snažím popsat objektivně, ale jsem zatížen pohledem fanouška, takže čekejte i kritiku (v závorce info zejména pro znalce knižní předlohy).

Autoři vycházeli dosti precizně z povídek knižní předlohy.  Proto první půle filmu (celý trvá kousek přes 2 hodiny) působí až moc klipovitě. Účelem je zřejmě přiblížit postavu zaklínače Geralta z Rivie. Setkáme se tak např. s povídkami Otázka ceny a Hranice možností. (Odpustit lze řadu detailů, ale v první povídce těžko změnu charakteristiky královny Calanthé, která je v knize důstojná, svéhlavá a silná panovnice a tady padá před Geraltem na kolena...) Hranice možností je moje nejoblíbenější povídka, realisticky popisuje hon na draka. Bohužel převést atmosféru, postavy a jejich charakter na plátno se moc nepodařilo. Úmysly postav jsou prozrazeny již na začátku nebo příliš zjednodušeny. Korunu tomu dává nezvládnutá animace draka a slabé ztvárnění soubojů. (Kouzlení Yennefer na konci povídky je zcela vypuštěno...)
Druhá půle je o dost lepší, vychází z Hlasu rozumu, ale příběh jde vlastní cestou, používající jen některé reálie povídky. Děj nás zavede i do pěkné akční povídky Menší zlo (postavu Cikády si ale půjčili ze Střípku ledu). Poměrně přirozeně pak ústí do povídky Něco víc, která film přirozeným způsobem uzavírá.

Pojďme se podívat na postavy a prostředí. Zde se autořI nemohli zavděčit všem (viz kdysi bujaré diskuze na Sapkowski.cz). Diskuze se vedly zejména nad hlavními postavami Geralta, Yennefer a Marigolda (v originále Jaskier). Souhlasím s tím, že Marigold vypadá spíš jako řemeslník nežobdivovaný bard. Geralt není nejhorší, Yennefer si myslím nic moc (osobně se mi líbí víc zbojnice Renfri ;). Za povedený považuji výběr herců pro představitele zejména ženských rolí - matka představená Nenneke, Renfri, Ciri, Tea a Vea. Rytíři - přesvědčivý je Borch zvaný Tři Kavky, zoufalý je ctihodný rytíř bez bázně a hany Eyck, který vypadá spíš jak komisař Kojak po dvaceti letech.
Co se týče prostředí, je správně různorodé - hrad, kláštěr, zřícenina, vesnice, město, les, hory.. Zřiceniny a klášter jsou pěkné, realistické, exteréry jsou takové - evropské. Protože se to točilo jen kousek od hranic, vypadají jako u nás a zdají se obyčejné a všední. Nejvíce je to vidět na horách, protože jsou to Krkonoše jak vyšité (měl jsem dojem, že jdu na Sněžku). Šok byl pro mě závěrečný obraz, jak Geralt odjíždí do krajiny plné mrtvých stromů (Krkonoše)... :-(
K popisu prostředí by se hodilo zmínit hudbu. Ta je dílem Grzegorza Ciechowského a mně se zdá opravdu dobrá! Dynamická u akčních scén, romantická když je třeba a zejména ta na pozadí při průjezdu krajinou. I když je zpěv polsky, hezky se to poslouchá (22 písní soundtracku si můžete stáhnout, viz výše a tady je polský i český playlist). Řekl bych, že je z filmu nejlepší.

Co ještě zbývá říci

Soubojů je poměrně dost, ale nejsou bohužel dotažené, střih a kamera zoufalá. Chtělo to přizvat někoho se zkušenostmi (nejlépe lidi z Pána prstenů nebo Excaliburu ;) Roztomilé jsou však detaily jako že meč je při souboji opravdu krvavý. Jestliže nad souboji se dá přimhouřit oči, protože Blaviken a bitka s příslušníky řádu je poměrně povedená, nad provedením potvor se chce brečet. Drak nemá daleko k české pohádce "Princové jsou na draka", gumový "bazilišek" to také nezachrání a vyvrcholením jsou loutkové potvory na konci, které mají představovat nebezpečné ghúly z povídky Něco víc...

Drobných much bych našel řadu, ale není třeba to pitvat. Přes zjednodušení některých zápletek a výše uvedené výtky je pro každého fanouška povinnost film shlédnout. Bohužel je to nízkorozpočtový film a podle toho triky a animace vypadají. Kdyby jej do ruky dostal Peter Jackson, stály by se na něj fronty, takhle zůstane na okraji zájmu (u nás snad není ani na VHS) - bohužel. Pokud máte aspoň trochu rádi fantasy nebo pohádky a bude možnost se na film podívat, udělejte to!

K n i h y

1) Zaklínač - Stříbrný meč
První kniha se logicky jmenuje podle hlavního protagonisty a jeho pracovního nástroje :-). Já mám dotisk z roku 1993 od nakladatelství Winston Smith. Přeložil v roce 1992 Jiří Pilch, Dittmar Chmelař, Roman Sochor a Stanislav Komárek. Obálka Sanjulian (těžko říct, kdo to je) a ilustrace Stanislav Komárek. Může se zdát, že jde o zbytečné informace, ale je zajímavé jak se mění nakladatelství a překladatelé až nakonec si autora drží jen Stanislav Komárek. Ne, já nevím, jak to mají dohodnuté a licencované, ale fakt mi Komárek připadá jako "dvorní překladatel". Ovšem nic proti tomu.

Povídky:
a) Zaklínač (Wiedźmin, poprvé v časopise Fantastyka 12/1986, přeložil J. Pilch)
Hned první povídka uvede Zaklínače na královský dvůr. Tři tisíce za odčarování strigy je lákavé. Naštěstí  to není Conan, co přijde a všechno rozseká...

b) Zrno pravdy (Ziarno prawdy, Fantastyka 3/1989, přeložil S. Komárek)
I na pohádkách něco je. Geralt potká příšeru, která vlastně ani tak příšerná není.

c) Menší zlo (Mniejsze zlo, Fantastyka 3/1990, přeložil J. Pilch)
Svět není jen černý a bílý a každý si jednou musí zvolit a volit mezi zly je skutečně těžké.

d) Otázka ceny (Kwestia ceny, Nowa Fantastyka 3/1990, přeložil D. Chmelař)
Divný úkol, sedět na hostině královny Calanthé. Zápletka a zvrat. Perfektní. Málokdo tušil, že tato povídka odstartuje román, který zakončil až o deset let později.

e) Cesta, z níž se nevrací (Droga, z której sie nie wraca, Fantastyka 8/1988, přeložil R. Sochor)
Čarodějové nejsou všemocní nadlidé házející blesky a bojovníci nejsou nesmrtelní. Trochu realističtější pohled na obyvatele fantasy světa nabízí Andrzej tentokráte bez Geralta. Ale je tu Visenna, o které tu také neslyšíme naposledy.

A závěrem je tam rozhovor s autorem.
 

2) Zaklínač - Věčný oheň
Druhá kniha je opět z vydatelství Winston Smith (1993) a z polského originálu vydaného nakladatelstvím superNOVA v roce 1992 přeložili Jiří Pilch, Rostislav Gašper a Stanislav Komárek. Obálka Luis Royo, ilustrace Stanislav Komárek.

Povídky:
a) Hranice možností (Graníca mozlivosci, přeložil S. komárek)
Jedna z nejlepších povídek! Asi takhle by totiž ve skutečnosti vypadalo tažení na draka...

b) Střípek ledu (Okruch lodu, přeložil J. Pilch)
Yennefer nebyla vždycky sama, pochopitelně. Rýsuje se zajímavý trojúhelník.

c) Věčný oheň (Wieczny ogien, přeložil R. Gašpar)
Opravdu pěkná povídka s překvapivým průběhem i koncem.

3) Zaklínač - Meč osudu
Třetí povídková kniha z vydatelství Winston Smith (1993) z polského originálu vydaného nakladatelstvím superNOVA v roce 1992 přeložili Jiří Pilch, Dittmar Chmelař a Roman Sochor. Obálka Maren, ilustrace Stanislav Komárek.
Ve třetí knize Geralt meč už netasí tak často a je tu prostor spíš pro tu zápletku. Ale o boj nepřijdete. :-)

Povídky:
a) Trošku se obětovat (Troche poswiecenia, přeložil J. Pilch)
Mořská panna a člověk, jde to dohromady? Geralt tentokráte mj. coby překladatel.

b) Meč osudu (Miecz przeznaczenia, přeložil R. Sochor)
Geralt zavítá do království dryád, Brokilonu, a potká zde svůj osud. (viz Otázka ceny)

c) Něco víc (Cos wiecej, přeložil D. Chmelař)
Nejlepší akční scéna z celé knihy jen uvozuje příběh, kde Geralt opět neujde svému osudu. Přečíst aspoň dvakrát. :-) (viz Meč osudu)

A knihu uzavírají dva rozhovory s autorem. Ovšem už 10 let staré.
 

4) Krev elfů - první část ságy o zaklínači
Autor se rozhodl napsat román a čtenáři to nadšeně přijali. U nás první díl vydalo Leonardo v Ostravě asi v roce 1995, dotisk co mám já - v roce 1998. Andrzej to napsal již v roce 1994, Stanislav Komárek to z polského originálu Krew elfów (nakl. SuperNOVA, Warszawa 1994) přeložil v roce 1995. Obálka Ciruello, ilustrace Jana Komárková (1995). Asi 300 stran. Již existuje 3. vydání této knihy (150Kč).

Kniha volně navazuje na poslední povídku z Meče osudu. Geralt našel Ciri, která se zachránila ze zničené Cintry. Začíná válka s Nifgaardem. Ciri s Geraltem se uchýlí na zaklínačský hrad Kaer Morhen, kde ji cvičí. Ciri má však vidiny, zlé sny, upadá do transu a věští. Dítě Starší Krve. ZaklínačI posílají pro Triss Ranuncul. Pro tu je to také velké sousto a odjíždí s Ciri do chrámu Melitelé, kde ji převezme do péče sama Yennefer. Děj se tak začíná točit stále více okolo Ciri (bude zaklínačkou nebo čarodějkou?), protože ta holka je důležitější, než se zaklínači může zdát. O čemžse brzy přesvědčí, když zjistí, že dívku hledá jistý Rience a jde přes mrtvoly. Geralt ovšem také a meč často sviští vzduchem. Kdo a proč hledá Ciri? Proč Filippa Eilhart zabrání Geraltovi zjistit pravdu? Co spřádá Vilgefortz a další čarodějové?
léto 2003: Přečetl jsem knihu podruhé a doplnil výše uvedený text. Je to skutečně mistrně napsané, všechno zapadá; není slabého místa. Zajímavá je i část o základech výuky magie. A název knihy? Ukazuje na to, že válka ničí především elfy, které Nilfgaard zneužívá pro své účely a oni bojují za svobodu, vlastní stát a umírají.
 

5) Čas opovržení - druhá část ságy o zaklínači
Druhý díl z polského originálu Czas pogardy (nakl. SuperNOVA, Warszawa 1995) přeložil dvorní překladatel Stanislav Komárek. Ilustrace Jana Komárková. Vydalo nakladatelství Leonardo v Ostravě  v roce 1996. Redakce Jiří Pilch. Asi 320 stran.

Ciri odjiždí s Ciri do kouzelnické školy. Nejlepší částí knihy je sraz čarodějů a události těsně po něm. Magie praští a meče protínají vzduch. Ostrov Thanedd je místem intrik, převratu a likvidace čarodějské Kapituly. Geralt poprvé uvidíme poraženého. Kdo mu zlámal kosti? Kdo chtěl pobít čaroděje? Kam zmizela Ciri? Dozvíme se o pokračující válce s Nilfgaardem, který již stačil zničit několik království. Podíváme se I na dvůr Emhyra, Bílého Plamenu Tančícím na Mohylách Nepřátel. A na konci se Ciri potká s drsnou realitou zbojnického života.
 

6) Křest ohněm - třetí část ságy o zaklínači

Třetí díl z polského originálu Chrzest ognia (nakl. SuperNOVA, Warszawa 1996) přeložil Stanislav Komárek. Obálka i ilustrace Jana Komárková. Vydalo nakladatelství Leonardo v Ostravě  v roce 1997. Redakce Jiří Pilch. Asi 335 stran.

Kniha vypráví především o cestě Geralta a jeho povedené družiny za Ciri. Ta je zatím během celé knihy u zbojnického komanda a líbí se jí zabíjet - však si říká Falka. Geralt si myslí, že Ciri je v Nilfgaardu a tak se bláznivě žene přímo proti postupujícím Černým, jelikož válka samozřejmě pokračuje. Na cestě potká tajemného Regise, putuje s trpaslíky, akceptuje Cahira, je zajat verdenskou armádou, prchá a na závěr knihy bojuje po boku Cahira proti Nilfgaarďanům, aby tak zachránil život Milwě i lyrijské královně.. Také se dozvíme, co se stalo s většinou čarodějů po událostech na Thaneddu, vzniká čarodějnický Kruh a dozvíme se i o Yennefer. Kniha hodně vysvětluje události a soustředí se na putování Geralta. Líbí se mi moc ten konec..
 

7) Věž vlaštovky - čtvrtá část ságy o zaklínači
Čtvrtý díl z polského originálu Wieza jaskólki (nakl. SuperNOVA, Warszawa 1997) přeložil Stanislav Komárek. Obálka i ilustrace Jana Komárková. Vydalo nakladatelství Leonardo v Ostravě  v roce 1998. Redakce Jiří Pilch. Asi 420 stran.

Silný čtvrtý díl je rozvláčnější, autor se zaměřuje I na vedlejší postavy a poměrně dlouho se jim věnuje. Hned na začátku se dozvíme, že Ciri utekla, jen nevíme kdo ji honil a proč má na tvářI strašlivou jizvu. Ciri skončila ve zbojnické bandě. a jako jediná přežije, když se na Potkany vydá lovec lidí Bonhart.Yennefer prchá z Kruhu na Skellige (původ Pavetty). Geralt hledá Ciri a Nilfgaard taky. Dokonce se zájmy spojí, kdyžGeralt i prefekt chtějí dostat nájemného vraha Slavíka (prefekt chce mrtvolu a Geralt informace) a bere do družiny mladou Angouléme. Nakonec musí utíkat a hledat azyl v malém nezávislém králostvíčku Toussaint. Tam najde bludné rytíře i dlouho hledané druidy. Dozvíme se o mocném neutrálím Koviru a proč tam Dijkstra jede. Ciri se opět na chvíli střetává s Bonhartem a jeho podařenou sebrankou, která se dala dohromady jen proto, aby získali pro sebe nebo své pány Ciri (Rience, Skellen), ale záhy prchá.Yenneffer je zajata Vilgefortzem. Závěr knihy je věnován dramaticému stíhání prchající Ciri. Ta se nedá a ledem zamrzlé jezero pokryje mrtvolami. Najde tam ale věž Zirael?

8) Paní jezera - pátá část ságy o zaklínači
Pátý díl z polského originálu Pani jeziora (nakl. SuperNOVA, Warszawa 1999) přeložil Stanislav Komárek. Obálka i ilustrace Jana Komárková. Vydalo nakladatelství Leonardo v Ostravě  v roce 2000. Redakce Jiří Pilch. Asi 555 stran. Na poslední díl se velmi dlouho a dychtivě čekalo. Nejen, že jej Andrzej déle psal, ale hlavně se déle překládal.

Ciri je v paralelním světě, který odpovídá době legendárního Artuše. Knihu spestřuje jakoby mimo příběh vytažená kouzelnice Nimue (Paní Jezera), která pomocí snů dává dohromady skutečný příběh Geralta, Yennefer a Ciri, kteří se stanou další legendou. Geralt přezimuje v Toussaintu, kde je mu po dlouhé době dobře - je tam s přáteli, loví potvory za peníze, má dost jídla, pití a jeho lůžko není prázdné... Když se ale náhodou dozví, kde je Yennefer, okamžitě balí a vyráží. Ciri to v zemi elfů vůbec nemá lehké - je host nebo spíš vězeň? Co po ní chce stovky let starý Král Olší? Dostaneme se do největší bitvy mezi spojenci a Nilfgaardem, kterou uvidíme mj. očima písaře Jarreho. Ciri utíká, je přece Paní Míst a Časů. Bloudí. Pak nalezne cestu a jede za Yennefer. Podceňuje situaci, kdyžse dává všanc Vilgefortzovi? Šeredně.. Pokud by ovšem zrovna taktéž nedorazila Geraltova skupina. Následuje nejlepší pasáž série a to boj s Vilgefortzem a všemi jeho pomocníky. Neprozradím kdo přežije a kdo ne, ale krev skutečně tekla proudem. Geralt se setkává s Císařem Emhyrem. Čtenář se zde dožije překvapení, ale to taktéž neprozradím. Válka skončila. Kruh čarodějek se setká s Yennefer i Ciri. Kniha překvapivě končí trpaslickým pogromem. Geralt stojí téměř sám proti fanatickému davu. A umírá?! Odplouvá s Yenn do mlhy.

Sága končí. Doufám ale, že ne úplně, ten konec je tak nejasný, nebo aspoň si přeji, aby byl nejasný, tudíž otevřený. V každém případě si celou ságu přečtu ještě jednou, protože mi jistě unikla řada detailů, kterých si při znalosti konce třeba konečně všimnu. Až pak je totiž možné plně docenit génia zápletky, jakým Sapkowski je.
/Přečetl jsem podruhé - prázdniny 2003/
 

9) Zaklínač I - Poslední přání
Tato vázaná kniha vyšla v roce 1999 v Leonardu (podle polského originálu Andrzej Sapkowski - Ostatnie zyczenie (nakl. SuperNOWA, Warszawa 1996) a Dróga, z której sie nie wraca (Fantastyka 8/1988, Warszawa)). Je bohatě ilustrovaná Janou Komárkovou (další "důkaz o dvorním překladateli Komárkovi"). Přeložil Stanislav Komárek a Jiří Pilch. Asi 270 stran za 250 Kč.

Protože řadu povídek již známe z výše uvedených povídkových knih, nepochybně jde o snahu přinést tyto povídky také v nakladatelství Leonardo a pochopitelně na tom vydělat. My, kteří známe uvedené povídkové knihy, se nově dočkáme jen povídky Konec světa, Poslední přání a Hlas Rozumu.

Podrobněji:
a) Cesta, z níž není návratu (viz Stříbrný meč)
b) Hlas Rozumu (propojující příběh mezi povídkami; tedy nový, ale s malým nevýznamným dějem; potěší právě to vysvětlení souvislostí mezi příběhy v povídkách)
c) Zaklínač (viz Stříbrný meč)
d) Zrnko pravdy (viz Stříbrný meč)
e) Menší zlo (viz Stříbrný meč)
f) Otázka ceny (viz Stříbrný meč)
g) Konec světa (povídka o čertovi; známe z internetu; u nás knižně vydáno snad poprvé)
h) Poslední přání (koho by nezajímalo, jak se Geralt seznámil s Yennefer?!!; známe z internetu; u nás knižně vydáno snad poprvé)

Co kniha skutečně přináší navíc je MAPA SEVERU. Mapa velikosti A4 zahrnuje prostor od Koviru až k Cintře. Je fakt perfektní, že se mapa objevila a protože na mapě je copyright Stanislava Komárka, bude to jeho aktivita. Někde na serveru Sapkowski.cz najdete, jak mapa vznikla, ale hlavní je, že existuje. Určitě se to bude hodit, až budete (znova) číst ságu o Zaklínači. Aspoň já si to s ní ještě jednou přečtu. :-)
 

10) Zaklínač II - Meč osudu

A máme tady pokračování povídkové knihy. Tato vyšla v roce 2000 v Leonardu (podle polského originálu Andrzej Sapkowski - Miecz przeznaczenia (nakl. SuperNOVA, Warszawa 1992) a Coś sie konczy, coś sie zaczyna (Czerwony Karzel 5/1994, Warszawa)). Je bohatě ilustrovaná Janou Komárkovou (další "důkaz o dvorním překladateli Komárkovi"). Přeložil Stanislav Komárek a Jiří Pilch. Asi 350 stran za 310 Kč.

A co v knize najdete:
a) Hranice možností (viz Věčný oheň)
b) Střípek ledu (viz Věčný oheň)
c) Věčný oheň (viz Věčný oheň)
d) Trochu se obětovat (viz Meč osudu)
e) Meč osudu (viz Meč osudu)
f) Něco více (viz Meč osudu)
Jak vidno, jde o kompletně opsané knihy Věčný oheň a Meč osudu, které však dříve vyšly ve vydatelství Winston Smith. Navíc je tu řada ilustrací. Musí posoudit každý sám, zda na kvalitě přidaly. Hezká chyba je například na straně 272, kde kresba ukazuje 4 prsty (viz text).

g) Epilog: Něco končí, něco začíná
Navíc je tu však povídka o svatbě Geralta s Yennefer! Známe z internetu, knižně vydáno asi poprvé. Pro nás, kteří přečetli román, má ta povídka obzvláštní kouzlo porozumění kontextu...
Navíc je v knize heraldická příloha! Jde o popis i obrázky (!) erbů zemí, o kterých se v Sapkowského knihách mluví. Najdete tu 21 erbů. Nevím do jaké míry to je Andrzejův nápad a do jaké Komárkova aktivita (má na tom Copyright).
 

11) Magické střípky

Jde zatím o poslední česky vydanou knihu od AS. Vyšla koncem roku 2002 a je to kompilace čerpající z polských originálů Świat króla Artura / Maladie (nakl. SuperNOWA, Warszawa 1995) a Coś sie kończy, cośsie zaczyna (nakl. SuperNOWA, Warszawa 2001). Opět přeložil Stanislav Komárek a Jiří Pilch, ilustrovala Jana Komárková. Asi 315 stran.

Kniha obsahuje esej o artušovské legendě a dalších 6 povídek. AS je legendou o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu fascinován, což se odráží v podrobnosti a komplexnosti jeho eseje na 112 stranách, ale mohli jsme se s jejími odrazy setkat užv Paní jezera.

a) Král Artuš(esej)
Podrobné pojednání o legendě, včetně citování zdrojů, kde všude se o ní psalo. Není to tak těžké čtení jako Tolkienův Silmarilion, ale počet jmen, názvů a dat je velký a koho genealogie nefascinuje, může se těšit maximálně na občasný vtipný postřeh AS nebo zmínku o historických renoncech (třeba ve známém Excaliburu).

b) Maladie
Autorova fantasy povídka z prostředí artušovské legendy. Příběh o rytířské odvaze, nešťastné lásce žza hrob a lásce náhodné, leč upřímné a vášnivé.

c) Tandaradei!
Trochu ujetá povídka kombinující skutečnost a černou magii, nádech hororu. AS předvádí znalost německé poezie a staví na básni Unter den Linden (Pod lipami). Nebýt těch příliš dlouhých fantaskních stavů, je super..

d) Muzikanti
Hororová povídka, která nás zavede mj. do prostor psychiatrické léčebny. Velkou roli zde hrají (čtyřnohé) kočky. Temná povídka s temným koncem. Trápíte zvířata? Špatně dopadnet(m)e.

e) Zlaté odpoledne
Povídka z prostředí Alenky v říši divů. Zde je kočka, pardon kocour, dokonce hlavní postavou povídky. Ale objeví se I Alenka ;) Tato povídka, kde svět "za zrcadlem" je skvělou kulisou literárních experimentů, se mi líbila z celé knihy asi nejvíc.

f) Příhoda v Mischief Creeku
Představte si řídce osídlenou Ameriku nějakého 18. století, přidejte hon na čarodejnice a ponurou atmosféru neznáma. A jste připraveni číst o kárné výpravě pastora Maddoxe a jeho skupiny za čarodejnicí. Chytí ji nebo sebe?

g) V kráteru po bombě
Koho by napadlo situovat povídku o obyčejném klukoviJarkovi (navíc psanou v první osobě), který jde ráno do školy, do válečného konfliktu? Ukazuje nám AS, že si člověk zvykne na všechno?

Co mají povídky společné? Připadá mi, že se AS chce blýsknout znalostmi jazyků, protože trousí latinská přísloví, německé básně, anglické nadávky, francouzské pozdravy i polský text. Dále se mi zdá, že se AS přiklání k hororu a surrealismu (psychohoror?). Další vliv má středověk a kočky. Jeho sklon k podrobnému popisu krvavých vyšetření jsem si všiml už v sáze o Ciri, ale ani tady si to neodpustí. Asi stárnu. ;)
Závěr? Přečíst v knihovně a pak se rozhodnout. Koupí si ji jen fanoušci AS (jako já) a lidé zapálení do Artušovské legendy. 

12) Yrrhedesovo oko
Tuto brožovanou knihu vydalo nakladatelství R.S.G. v Ostravě v roce 1995 (stejný rok, co vyšel originál). Obálka Luis Royo. Překlad Roman Sochor, Rostislav Řeha, Hana Vlčinská a Lubomír Pačes.

Andrzej vydal knihu, ktará není ani tak dějová jako hrací. Pro mě to bylo také překvapení, ale proč ne? Fighting fantasy známe v našich krajích od dob cyklu Lone Wolfa či knih z nakladatelství Perseus. Jenže toto není hrací kniha, ale manuálek pro začínajíící hráče "na hrdiny". Jde o ještě jednodušší Dračí doupě. Pro ty, kdo se s RPG a hrami na hrdiny setkává poprvé to může být zajímavý a lehký úvod do hraní a pro ty ostatní (zejména Pány hry, Pány jeskyně, Dungeon Mastery apod.) inspirace v potvorách, kouzlech a hlavně jedno připravené dobrodružství. Nic víc od toho nečekejte.
 

Zde najdete některé povídky od Andrzeje Sapkowského:

Vše jsem stáhnul z webu a texty nejsou nijak upravovány. Jejich typografická úprava je bohužel docela špatná, zejména protože není zvýrazněna přímá řeč, ale budete to muset překousnout. Je zde ANSI text.

Hlas rozumu (text)
Konec světa (text)
Něco končí, něco začíná (text)
Poslední přání (text)

Sapkowského povídky jsou ale hlavně na oficiálním serveru Sapkowski.cz, kde ovšem najdete i velmi pěkné povídky čtenářů na "zaklínačské téma".
Jiné stránky jednoho fanouška

Další informace najdete ve fantasy zaměřených časopisech (Dech Draka, Ikarie a další) a hlavně na internetu.

[ Nahoru | Home Page | Oficiální stránka ]

(C) 2/2001 - 3/2004 by Harry